|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Spokojenost těhotných žen s prentální péčí
KOUTENSKÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zaměřena na spokojenost těhotných žen s poskytovanou prenatální péčí. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis vzniku a vývoje těhotenství, samotné prenatální péče a popis vyšetření, která jsou v rámci této péče prováděna. Dále je popsána prenatální diagnostika. Následně je v práci definována profese porodní asistentky a její role v prenatální poradně. Práce se také věnuje předporodní přípravě u těhotných žen. V neposlední řadě se teoretická část zabývá spokojeností pacientů s poskytovanou zdravotní péčí a faktory, které mohou spokojenost pacientů ovlivňovat. K praktické části bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Celkem byly pro tuto práci stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy spokojené s poskytovanou prenatální péčí. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou ženy spokojené s podanými informacemi o průběhu těhotenství a prováděných výkonech v prenatální poradně. Následně byly k cílům stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: "Vícerodičky jsou více spokojené s prenatální péčí než prvorodičky." Tato hypotéza neplatí. Druhá stanovená hypotéza zní: "Ženy se středoškolským vzděláním a nižším jsou více spokojené s podanými informacemi než ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním." Tato hypotéza platí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 66,3 % respondentek je celkově s poskytovanou prenatální péčí spokojeno. S podanými informacemi v základních oblastech péče v prenatální poradně ale nebylo spokojeno vždy přibližně 10 % respondentek. Naopak s informacemi o prováděných výkonech bylo 66,4 % respondentek spokojeno. Výsledky výzkumného šetření této bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro poskytovatele prenatální péče v České republice za účelem zvýšení spokojenosti jejich klientek. Zároveň tato práce může sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy právě při výběru prenatální poradny.
|
|
|
Těhotná žena v prenatální péči
KRTIČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu v prenatální péči. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část přináší souhrn informací o těhotenství včetně jeho známek, rozdělení, rizikovosti, datace a změn mateřského organismu během těhotenství. Dále je věnována pozornost prenatální péči, její historii, cílům, systému a vyšetřením v rámci prenatální péče. Závěrečná teoretická pasáž se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči a edukací porodní asistentkou v prenatální poradně. Praktická část bakalářské práce měla za cíl zjistit: 1) jaká je úroveň informovanosti těhotných žen navštěvujících prenatální poradny ze strany porodních asistentek a 2) nakolik sdělovaným informacím rozumí. Vlastní výzkum byl proveden pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od března do dubna 2020. Výzkumný soubor tvořilo 13 těhotných žen docházejících do prenatálních poraden v Broumově a Českých Budějovicích. Rozhovory s účastnicemi byly pořízeny s jejich vyslovenými souhlasy, byly anonymní a označeny zkratkou T1 až T13. Rozhovor obsahoval 17 základních otázek a další doplňující podotázky. Rozhovory byly zaznamenávány na audiozáznam, ze kterého byl pořízen doslovný přepis. Pro analýzu dat byly stanoveny tři kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina těhotných žen je spokojena se způsobem předávání informací porodní asistentkou, ale nemají dostatečné množství informací o průběhu těhotenství. Většina účastnic uvedla nespokojenost s rozsahem podávaných informací v prenatálních poradnách a nutnost dohledávat si informace z jiných zdrojů. Účastnice by uvítaly lepší komunikaci a větší informovanost o průběhu těhotenství ze strany porodní asistentky i lékaře. Výzkum ukázal, že těhotné ženy nemají dostatečné znalosti o těhotenství, životosprávě v těhotenství, změnách organismu provázejících těhotenství, ani o důvodech vyšetření prováděných v průběhu prenatální péče. Bakalářská práce dokládá důležitost dostatečného informování těhotných žen o problematice těhotenství a prenatální péče. Zdůrazňuje, jak je pro efektivitu poskytované prenatální péče důležitý přístup a komunikace ze strany zdravotnického personálu. Práce by měla pomoct přiblížit prenatální péči budoucím těhotným ženám a může posloužit porodním asistentkám ke zlepšení kvality poskytované prenatální péče a k vhodnější informovanosti těhotných žen.
|
|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
Současný stav: Duševní pohoda prožívaná v těhotenství patří k nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Je to jakýsi prožitek zázraku. S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dochází ke změně životního stylu a nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Cíl práce: Cílem diplomové práce je zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy a její vliv na prenatální a postnatální vývoj dítěte. Dalším cílem je určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství a po porodu. Způsob dosažení cíle: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní sekundární analýza dat a dokumentů a následná syntéza získaných informací. K získání dat jsem využila Národní lékařskou knihovnu v Praze, knihovnu 2. LF UK a FN Motol v Praze, knihovnu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Akademickou knihovnu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prohledány byly i mezinárodní internetové databáze ScienceDirect, Ebscohost, PubMed. V databázi Scopus bylo hledání pomocí klíčových slov neúspěšné. Vědecké přínosy práce:Přínosem diplomové práce je zhodnocení vlivu míry psychické pohody těhotných žen pomocí Freyberghovy škály na základě získaných dat. Výzkumná metoda a výzkumný soubor: V diplomové práci je použito standardizované hodnocení pomocí Freyberghovy škály tvořené uzavřenými sedmdesáti otázkami. Byl získán souhlas respondentek a také pana profesora Freybergha s použitím standardizované škály. V příloze je souhlas pana profesora Freybergha s použitím hodnoticí škály v mé diplomové práci. Respondentky byly osloveny od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor byl získán písemnou formou, osobním předáním nebo předáním přes sociální sítě. Bylo osloveno celkem třicet gravidních žen, z toho patnáct bylo ochotných se zapojit do výzkumu. Každou respondentku jsem oslovila ve třetím, v šestém, v devátém měsíci těhotenství a dále po porodu. Respondentky vyplňovaly vždy stejnou hodnoticí škálu ze sedmdesáti otázek a jejich úkolem bylo vyjádřit frekvenci výskytu pocitů na čtyř-bodové stupnici od "nikdy, vůbec", "zřídka, výjimečně", "někdy, příležitostně", "často", až po "vždy, stále, pořád". Devět oslovených respondentek bylo poprvé těhotných a šest respondentek mělo alespoň jednu zkušenost s těhotenstvím. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody formou axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Získané poznatky, závěr: Práce pojednává o míře významu psychosomatiky gravidních žen hodnocené použitím Freyberghovy sebehodnoticí škály. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj plodu během celé gravidity, na prenatální psychologii, prenatální historii a také na nejdůležitější součást prenatální komunikaci. V praktické části je zvolený kvalitativní výzkum zaměřen na psychickou pohodu těhotných žen, hodnocenou pomocí Freyberghovy škály ve vybraných měsících gravidity.
|
|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Názory těhotných žen na současné možnosti prenatální diagnostiky.
DYKOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá názorem těhotných žen na prenatální diagnostiku. Prenatální screening zahrnuje mnoho vyšetření, kdy je cílem všestranné zabezpečení těhotné ženy.Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na období těhotenství, které je pro většinu žen tím nejkrásnějším obdobím, během něhož se organismu vyvíjí plod. Smyslem prenatální péče je zejména důsledná prevence všech potenciálních chorobných stavů a včasný záchyt odchylek od normálního průběhu gestace se zajištěním všech dostupných diagnostických a terapeutických opatření. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad má za cíl detekovat vrozené vývojové vady co možná nejdříve a napomoci tak k další strategii přístupu k těhotné ženě.Prenatální diagnostika je v dnešní době nedílnou součástí prenatální péče. Jsou na ni kladeny velké nároky z hlediska bezpečnosti a přesnosti.Etické hledisko prenatální diagnostiky je stejně významné jako techniky, kterými se vyšetření a invazivní výkony provádějí. Prenatální genetická diagnostika má několik podstatných etických otázek. Důležitým etickým postupem je řádné informování a souhlas těhotné s výkonem, indikace k vyšetření, interpretace výsledků, zachování soukromí a lékařského tajemství, nemožnost zneužití zjištěných výsledků, dostupnost dalších vyšetření a následná léčba na nejvyšším stupni. Ukončení gravidity v případě stavů neslučitelných se životem nebo s trvalým poškozením plodu lze provádět výhradně na základě přání těhotné. Zásadním etickým problémem je, zda-li je na plod pohlíženo jako na samostatnou bytost. Z toho vyplývá další dilema, a to takové, jestli může žena rozhodovat o sobě i plodu nebo je-li plod již bytost s vlastními právy. Teoretická část se dále věnuje úloze porodní asistentky v prenatální péči. V České republice je při výkonu péče o těhotnou ženu nejběžněji zavedený systémem úzké spolupráce porodní asistentky s lékařem. Nedílnou součástí práce porodní asistentky je zjišťování anamnestických údajů metodou ošetřovatelského procesu týkajících se těhotné ženy v oblasti somatické, psychické, sociální a také v oblasti spirituální. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem těhotné ženy vnímají vyšetření prováděná v těhotenství a jak prožívaly situace, kdy jim bylo doporučeno invazivní vyšetření vrozených vývojových vad plodu. K výzkumnému šetření bylo využito kvalitativního šetření metodou dotazování, přičemž pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen pěti těhotnými ženami, které měly pozitivní screening na vrozené vývojové vady v I. či II. trimestru a musely se tak rozhodnout, zda podstoupí či nepodstoupí invazivní vyšetření k detekci vrozených vývojových vad plodu. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že ženy chápou screeningové vyšetření v těhotenství jako povinnou součást péče o těhotné. Neinvazivní vyšetření vnímají ženy jako bezpečná a přínosná jak pro plod, tak pro ženu samu. Invazivní vyšetření přijímá většina žen jako přínosná i přes veškerá rizika. V průběhu rozhovorů jsme se ale rovněž setkali se ženou, která nechtěla podstupovat jakákoliv rizika, a proto invazivní vyšetření odmítla. I přes právo každé ženy vyšetření odmítnout poukazovala tato respondentka na následné nevhodné chování většiny lékařů i porodních asistentek vůči její osobě. Výsledky dále demonstrují skutečnost, že ženy, jimž bylo doporučeno invazivní vyšetření, prožívaly strach o dítě a budoucnost těhotenství. Jako zřejmá se dle respondentek prokázala nedostatečná informovanost v prenatální poradně.
|
|
|
Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou.
UHLÍKOVÁ, Karin
Tématem této bakalářské práce je "Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou". Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ženy vnímají prenatální péči. Druhým cílem bylo zjistit názory těhotných žen na jejich vztah k porodní asistence. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat jak těhotné ženy vnímají prenatální péči v Písku a v Týně nad Vltavou. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Byly určeny dva výzkumné soubory. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentek, pět žen z prenatální poradny v Týně nad Vltavou a pět žen, které docházely do prenatální poradny v Písku. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu nebo pouze písemně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že těhotné ženy jsou s formou poskytované prenatální péče spokojeny. Mezi změny, které by ženy uvítaly, patří zvýšení informovanosti o průběhu těhotenství a plánovaných vyšetření, individuální přístup, lepší komunikaci s lékařem a kratší čekací doby. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že všechny oslovené ženy mají důvěru v porodní asistentku. Na základě provedeného výzkumného šetření se mi podařilo zjistit, že dotazované ženy z prenatální poradny v Písku jsou spokojeny se všemi dílčími složkami prenatální péče. Oproti tomu v prenatální poradně v Týně nad Vltavou by respondentky uvítaly ještě více individuální přístup a komunikaci s lékařem. Výzkumná práce poukazuje na to, že ve zdravotnictví nejde pouze o rutinní práci, ale především o lidský přístup a komunikaci. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o prenatální péči,další možností je publikace v odborném časopise.
|
|
|
Systém prenatální diagnostiky poškození plodu
ŠUSTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem: ,,Systém prenatální diagnostiky poškození plodu" a je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část, jež je úvodní částí celé práce, obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola je zaměřena na prenatální péči. Tato kapitola popisuje prenatální péči obecně, dále kdo ji poskytuje. Zabývá se také těhotenským průkazem, což je nezbytná součást prenatální péče a frekvencí kontrol. Největší část kapitoly je věnována podrobnému přehledu pravidelně a nepravidelně, neboli termínově prováděným vyšetření. Druhá kapitola se zaměřuje na prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad plodu a popisuje jednotlivé screeningové vyšetřovací metody a invazivní diagnostické metody vrozených vývojových vad plodu. V závěru této kapitoly je zmínka i o Prenascanu, jedná se o nové a jediné neinvazivní diagnostické vyšetření na vrozené vývojové vady plodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči. V této kapitole nechybí definice porodní asistentky, psychologická stránka porodní asistentky a vztah porodní asistentky a klientky. Je důležité, aby vzájemný vztah byl založen na důvěře a respektu. Závěr této kapitoly se zaměřuje na edukační činnost porodní asistentky. Edukace má v prenatální péči významnou úlohu. Z pohledu porodní asistentky jde ale o velmi náročnou činnost, která klade velké nároky na její znalosti a dovednosti. Porodní asistentka edukuje těhotnou ženu o zdravých návycích, péči o sebe samu, ale také v souvislosti s prenatální diagnostikou vrozených vývojových vad plodu. Výzkumná část se věnuje obavám žen, mapuje kvalitu a spokojenost žen s poskytnutými informacemi a spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu. Bakalářská práce má tyto cíle: Cíl 1 - Zmapovat metody prenatální diagnostiky poškození plodu. Cíl 2 - Zjistit, jaké informace a přístupy považují těhotné ženy za důležité v oblasti prenatální diagnostiky při pozitivním výsledku screeningu v I. trimestru těhotenství.Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Z čeho mají ženy, u nichž je zvýšené riziko poškození plodu největší obavy? Výzkumná otázka 2 Jak kvalitní informace mají o následujících postupech? Výzkumná otázka 3 Jaká je spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu?
|
|
|
Specifika prenatální péče u žen z vybraných minorit v gynekologické ambulanci.
NOVÁKOVÁ, Markéta
Vzhledem k tomu, že od 90. let minulého století dochází ke znatelnému nárůstu počtu cizinců, dlouhodobě žijících na území České republiky, je nezbytné respektování kulturních specifik v rámci zdravotní péče. Mnoho cizinek v naší zemi žije dlouhodobě či trvale a zakládají zde rodiny. Na péči o těhotnou ženu je neustále kladen vyšší důraz. V období těhotenství dochází k výrazným změnám po stránce fyzické i psychické. Hlavní náplní péče o těhotnou ženu je průběžné sledování jejího zdravotního stavu a správného vývoje plodu. K tomu, aby porodní asistentka mohla poskytovat kvalitní péči o pacientky z rozdílných kultur, musí být kulturně kompetentní i dostatečně empatická, aby specifika práce s těmito těhotnými ženami zvládala. Komplikace v ošetřovatelské péči může do velké míry působit komunikační bariéra. Ta může vzniknout i mezi zdravotnickým personálem a pacienty jedné národnosti. Riziko vzniku problémů v komunikaci s ženami z odlišné kultury ještě vzrůstá. Cíle této bakalářské práce jsou. Cíl 1: Zjistit, jakým způsobem ženy z vybraných minorit pohlíží na prenatální péči v ČR. Cíl 2: Zmapovat, zda znají porodní asistentky specifika ošetřovatelské péče u jednotlivých kultur. Jako výzkumné otázky byly stanoveny: 1) Jak vnímají ženy z vybraných minorit prenatální péči v ČR? 2) Jak je během péče respektována vlastní kultura klientky? Praktická část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořily polostrukturované rozhovory. Respondentkám byly kladeny stejným způsobem otázky, které se během konkrétních rozhovorů doplňovaly, což vedlo k následné kategorizaci rozhovorů. Základních otázek bylo sestaveno celkem 20. Výzkumný soubor byl tvořen těhotnými ženami, kterých bylo celkem šest a porodními asistentkami, které byly čtyři. Kritériem výběru těhotných žen byla příslušnost k vietnamské či ukrajinské minoritě. Kritériem výběru porodních asistentek bylo zaměstnání v gynekologicko-porodnických ambulancích. První část výzkumného šetření tvořily těhotné ženy, které mají rozdílné zkušenosti s péčí ve své rodné zemi. Ve svých výpovědích se zmiňují o drobných nedostatcích, avšak jsou s poskytovanou péčí v České republice spokojené a některé se vyjadřují i v tom smyslu, že jsou si jisty, že takto kvalitní péče by jim v rodné zemi nemohla být poskytnuta. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplývá, že jejich snahou je respektovat přání všech pacientek, a to jak ta, která souvisí s jejich kulturou a prostředím, ze kterého pocházejí, tak i ta, která přímo ovlivňuje jejich povaha a osobnost. Avšak z výzkumného šetření také vyplývá, že dochází i k drobným pochybnostem, které by mohly vést k případným nedorozuměním, a to pouze z důvodu nedostatku informací. I proto by jako výstup této práce měl být uspořádaný seminář či příspěvek v rámci konference, který by doplnil zdravotníkům jejich základní informace a zkušenosti v péči o pacienty z vybraných minorit v českých zdravotnických zařízeních. Téma tohoto semináře by mohlo znít: "Specifika péče o vybrané minority v prostředí českého zdravotnictví."
|
|
|
Rizika a dopady problémového užívání drog u těhotných žen
PŘÁDNÁ, Jana
Bakalářská práce popisuje rizika a dopady problémového užívání drog u těhotných uživatelek. Zabývá se zejména zdravotními a sociálními hledisky. Charakterizuje závislost na drogách, uživatelky drog a problematiku těhotenství těchto žen. Popisuje možné dopady užívání drog na ženu a plod. Rizika a dopady jsou děleny dle jednotlivých skupin návykových látek. Práce dále zmiňuje abstinenční syndrom novorozence, kterým tyto děti často po porodu trpí. Bakalářská práce vychází z dostupné odborné literatury a vlastních profesních zkušeností z terénní sociální práce s uživateli drog.
|
host ::
RSS.